Alena Antonová

 Aby kniha promluvila 

Výstava proběhla ve dnech   

6. listopadu - 31. prosince 2014

Vzpomínka na vernisáž: 

 

Úvodní slovo k vernisáži:

 RNDr. Karel Žižkovský

Aby byla kniha svědectvím

          Pokaždé, když jsem vstupoval oknem do ateliéru k akademické malířce a grafičce Aleně Antonové, abych spolu s ní přemýšlel o její tvorbě, bohaté, rozsáhlé, vysoce poetické a laskavé tvorbě, netušil jsem, že budu u dvojích křtin monografie, kterou jsem spolu s umělkyní připravoval pro nakladatele Karla Scherzera. Stalo se! Kniha je svědectvím o naší spolupráci a nikdy by nevznikla, kdyby mi Alena Antonová nedovolila pohybovat se v jejím ateliéru zcela svobodně, pátrat v minulosti a odhalovat drobná tajemství o jejím životě, o jejím intimním světě, o jejích kamarádech a vztahu k přírodě, o lidech, kteří pro ni znamenají přátelství, a o jednom muži, provázejícím ji od mládí až do chvíle, kdy odešel do jiného, věčného ateliéru…

         Branka, vlastně okno do tohoto světa, v němž Alenka žije, bylo pro mne vždy otevřeno, a pes Ríša moudře věděl, že ho budu šimrat pod krkem a černé kočičky se procházely po satinýrce a po dokončené kresbě a nedbaly připomínek - laskavých připomínek - paní malířky. Věděly svoje, podobně jako já, když Alena odmítala vydat kresby – „vždyť jsou to jen staré kresby“ – a já jsem si je stejně vynutil. Taková poctivá kresba vám řekne o umělci často více než hotový obraz, vyumělkovaný a vyštafírovaný, je pravdivá a svědčí o tom, zda její tvůrce umí, má talent, lehkou ruku a citlivé oko, jak říkával pan profesor Emil Filla, u něhož s nadšením studovala. Kresby Aleny Antonové jsou výmluvné a prozrazují široký záběr zájmu umělkyně; najdete mezi nimi květiny od jara do zimy, tak jak je příroda nabízí, vaše oko potěší záběry krajiny a pochopitelně nechybí ani pes, kočka a kůň. Pravidelně kreslila a dodnes kreslí lidské tělo podle modelu, a žena má prim. Pánové s uznáním ocení její akty, prozrazující, že malířka pronikla nejen do tajů anatomie, ale dovede navodit tak intimní okamžiky, že fantazie pracuje na plné obrátky.

         Taková je kresba Aleny Antonové, a obraz? Má stejnou uměleckou hodnotu a vypravěčskou sílu. S přibývajícími lety se obrazy staly poetickými záznamy vzpomínek, záznamy nálad, radosti, žalu, touhy a vyznáním citlivého člověka, který veřejně přiznává, že život vezdejší je přes veškeré starosti a nepříjemnosti přece jen krásný a dobrý.

         Nesmíme zapomenout, že v monografii nechybí ani grafické listy, které spolu s obrazem a kresbou tvoří jedinečný celek. Jsou obdobného ladění, námětově bohaté a graficky dokonale provedené. Jedinečný celek tvoří linoryty, zachycující lidovou poezii obyčejných lidí a vzdávající poctu významnému učiteli Emilu Fillovi. Překvapí nás nejen kompozičním uspořádáním, ve kterém je písmo propojeno s členitým a bohatým dějem, ale i čistotou linií a vkusnou barevnou paletou, měnící se od námětu k námětu tak, jak to nálada a příběh vyžadují.

         Ani suché jehly a návazně lepty se neliší svým provedením, jsou stejně výmluvné, bravurně zpracované, kresebně jisté a nikdy nepostrádají poetický náboj, který je tak charakteristický pro Alenu Antonovou.

…

Práce v ateliéru byla radostná; byl jsem obklopen díly, která na výstavě můžete vidět a jejichž většinu najdete v monografii dnes křtěné. Z kuchyně vonělo jídlo, které autorka připravovala, zavoněl i calvados, třpytící se svým tajemným zlatem ve skleničkách, a vyprávění grafičky a malířky Aleny Antonové se měnilo ve věty postupně spojované do odstavců a kapitol, aby v závěru vytvořily celek hovořící o práci, životě a díle ženy, jejíž dílo je neopakovatelné, lyricky čisté a lidsky laskavé.

         Ten, kdo dneska monografii koupí, získá nejen nádhernou knihu doplněnou o krásný malý originál, ale může získat i podpis umělkyně, já svůj podpis připojím, pokud o to budete stát.