Hledání jednoty světa
v grafice
Jana Kavana
Výstava proběhla ve dnech
30. června - 29. srpna 2011
Vzpomínka na vernisáž:
Úvodní slovo k vernisáži:
RNDr. Karel Žižkovský
Hledání jednoty světa
Grafická tvorba Jana Kavana prochází od samých počátků neustálými proměnami. Proměnami vyplývajícími z autorova důsledného hledání vlastního osobitého výrazu a z nutnosti moderním způsobem zaznamenat vnitřní pocity, nálady i názory na současný svět, čistou přírodu a člověka, který je nedílnou součástí tohoto přívětivého místa pro život. Člověk je aktérem, hercem v tom jedinečném světě, je aktérem záporným: válčí, ničí, devastuje krajinu; ale i ochráncem, tvůrcem a dobrým hospodářem v pravém slova smyslu.
Pro Jana Kavana, absolventa Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze v roce 1972, byla vždy příroda, krajina i stavby, které do ní člověk s rozmyslem a citem umístil, prvořadým a harmonickým celkem, zasluhujícím si lidskou pozornost, obdiv, úctu a neustálou ochranu.
Jan Kavan prošel v počátku ateliéry Antonína Strnadela a Jiřího Trnky. Následně se ocitá v slavném ateliéru Zdeňka Sklenáře, který je laskavým profesorem a rádcem, ale Kavan grafickou tvorbu zdokonaluje u jeho asistenta Jiřího Anderle, znalce grafických technik, virtuóza leptu a člověka, jenž dovedl oslovit většinu studentů, budoucích umělců. Měl tedy štěstí: čtyři významné osobnosti poznamenaly jeho umělecký vývoj a utvrdily ho, že jeho pohled na svět je správný, jeho životní krédo: ochrana všeho krásného, zvláště pak přírody, má smysl, a úcta k uměleckým předchůdcům a vzorům je oprávněná.
. . .
To, co nabízí dnešní výstava, je pouhý zlomek rozsáhlého díla, jež prozatím autor vytvořil. Nenajdeme tu ani experimenty s lidskou figurou umožňujícící Janu Kavanovi velkolepou hru s proporcemi, tvarem, obsahem i myšlenkou. Nenajdeme zde ani starší, přírodou ovlivněné listy, které beznadějně zmizely ve sbírkách sběratelů nebo zdobí stěny milovníků umění i přední galerie. Přesto můžeme dnes obdivovat listy nesoucí nezaměnitelnou pečeť kvality, ať už jsou zpracovány technikou litografie či leptu, který umělec upřednostňuje pro možnost hlubšího vyjádření vnitřního napětí i nálady.
Jedna skupina listů nám představí česká města, města patřící k architektonickým skvostům srovnatelným se světovými památkami. V podání autora vyniknou nejen významné stavby, ale i detaily, sochařské klenoty středověku, drobné maličkosti vstupující do tvůrčí hry a tvořící jedinečný celek, jakousi mozaiku či kreslenou koláž. Divák si pojednou uvědomí, jak náročné, promyšlené dílo autor nabízí a zároveň pochopí, že umělec je pečlivým pozorovatelem, dobře zná dějiny, nic neponechává náhodě: kompozice je detailně rozvržená, barvy jsou decentní, kresba pak je svědectvím o Kavanově mistrovství. Hotové „koláže“ překvapí i nejnáročnějšího diváka.
Stejného charakteru jsou i grafické listy, na nichž zachytil českou krajinu či přírodní motivy. Opět prozrazují autorovu potřebu hledat, objevovat, experimentovat a nacházet jednotu světa. Pozorovatel se přesvědčí, že nejde jen o realistické znázornění vybraných motivů, ale v prvé řadě o potřebu autora podělit se se stejně smýšlejícími lidmi o své vnitřní pocity, nálady i obavy o budoucnost světa. V mnoha přípaech Jan Kavan varuje člověka: ještě je čas, krajina je stále krásná, půvabná, ale… To „ale“ má divák objevit, pochopit a respektovat.
Pokud vstoupí na scénu člověk (v našem případě spíše sporadicky a na listech menšího formátu), pak umělec opět klade v prvé řadě důraz na vnitřní pocity člověka, jeho psychiku, životní probémy, a teprve následně řeší kompoziční uspořádání a vněšjší formu. Daří se mu, ať už nás zavede do světa antiky či nás provází současným děním.
Závěrečná tečka patří známkové tvorbě: vybrali jsme máchovské motivy, které jsou opět důkazem, že Jan Kavan neponechává nic náhodě, je umělcem zvídaným, pečlivým a celé jeho dílo je svědectvím o tom, že i dnes má realita obohacená o patřičnou dávku nadsázky, experimentu a řešící naléhavé problémy světa, prvořadý význam a patří stále k vrcholům evropské kultury.