Josef Mžyk
Intimní svět
Výstava proběhla ve dnech
28. června - 31. srpna 2018
Vzpomínka na vernisáž:
Úvodní slovo k vernisáži:
RNDr. Karel Žižkovský
Intimní svět Josefa Mžyka
Málokterý umělec tak zodpovědně a citlivě zachází s objekty, jež přenáší na plochu obrazu ve chvíli, kdy maluje, nebo na bílý papír, pokud kreslí či připravuje návrhy pro budoucí grafické listy, jako Josef Mžyk. A vůbec není rozhodující, jestli si pro obraz zvolil jen „obyčejné“ křeslo s odloženým županem či pohozenou osuškou nebo pozval do tvůrčí hry ženu, aby ji zapojil do akce, kterou pro ni předurčil. Abychom pochopili jeho celkový vývoj se všemi proměnami, museli bychom se vrátit k samým začátkům, kdy začal v letech 1962-1966 studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti obor monumentální a dekorativní malby. Tady hledejme kořeny jeho budoucí virtuózní kresby i potřebu používat při práci výrazné jásavé barevné tóny. Tato obliba v barvách se v průběhu let stále prohlubuje, stala se základem pro celé dílo a postupně dospěla až k dnešní plošné, pevnou jistou linkou ohraničené kresbě. Jednotlivé vývojové etapy, poznamenané experimentem, ovlivněné pop artem, později symbolismem, jsou toho důkazem.
Následné studium na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Vojtěch Tittelbacha a grafické speciálce Ladislava Čepeláka jen potvrzují, že barva a čistá kresebná kontura patří neoddělitelně k jeho nezaměnitelnému rukopisu. Dnešní výstava dovoluje pouze nahlédnout do ateliéru v Pařížské ulici, v němž akademický malíř a grafik Josef Mžyk, vídeňský rodák (narodil se 2. února 1944) rozehrává své intimní hry, v nichž člověk a převážně žena, hrají prim. Předměty: staré křeslo, šatník, bílá židle či květinové artefakty, to vše se stává nedílnou součástí promyšlené kompozice, do které umístil svůj zdánlivě jednoduchý děj. Zdánlivě jednoduchý, ale může být žena v šatně u svých krásných modelů či v koupelně při ranní toaletě nebo dokonce na plovárně málo vzrušující? Jen se pozorně podívejte, vždyť v té šatně je dokonce zcela nahá a nabízí zvědavému oku ladné štíhlé křivky své postavy. A na plovárně? I zde může divák obdivovat něžné tvary těla sice kryté žlutými plavkami, ale pokud má zvědavý pozorovatel dobře vyvinutou fantazii, pak určitě vnímá dívčí tělo skryté pod těmi kousky barevné látky. Ne jinak je tomu na pláži či v koupelně, do níž jsme zvědavě nahlédli.
V případě, že si umělec zvolí vážné téma či přemýšlí o problémech člověka v současném poněkud ztřeštěném světě, pak zjistíme jak citlivým a pozorným člověkem Josef Mžyk je. Při pohledu do prostějovské oděvní dílny, v níž pracují novodobé otrokyně, nás téměř zamrazí, velké počítače připomenou dobu nedávno minulou a přesto díky technickému pokroku tak vzdálenou a člověk se musí zamyslet, jestli ta dokonalá technika není pro lidskou civilizaci zhoubou. Potkáte-li nezbednou zahradnici či zahlédnete „Létající rotu zásobitelů srdcí“, pak určitě pochopíte stejně jako já, že grafik si někdy rád zašpásuje a uplatní ve svých grafických listech jemný humor prozrazující, že ten na pohled vážný člověk se dovede upřímně zasmát a radovat se ze života. Každý list je záznamem jednoho příběhu, jedné události, které se kolem nás denně odehrávají, a my je často vůbec nevnímáme nebo nezaznamenáme díky přesycenosti informacemi.
Pokud bychom na závěr vstoupili do Mžykova ateliéru, pak by nás v prvé řadě oslovily rozměrné obrazy, které patří k umělcovým prioritám. Jsou obdobně jako grafické listy výrazně barevné, expresívně provedené, kompozičně vyvážené a námětově shodné. Ta barevnost i kresba je nezaměnitelná pro celou jeho tvorbu a potvrzuje umělcův talent, bez nějž se ani nejšikovnější kreslíř či malíř neobejde! Mžykova múza je všudypřítomná, návštěvník má pocit, že svět je díky té barevné paletě veselejší a příjemnější. Tak je tomu i na dnešní výstavě: barvy vesele září, květiny zvou k přivonění a dívčí či ženské půvaby lákají k pohlazení. Jen opatrně, pánové, zvláště pokud jste v doprovodu vlastních manželek nebo přítelkyň. Hladit můžete jen v duchu, a pokud máte pocit, že některou z krasavic byste chtěli obdivovat i ve své domácnosti, pak stačí kývnout a Milan Stupavský s radostí nalepí k patřičnému obrázku červenou tečku.
Jsem přesvědčen, že dnešní výstava litografií a barevných serigrafií Josefa Mžyka vás potěší stejně jako mne při výběru listů v autorově ateliéru a že můžeme přítomnému autorovi upřímně popřát hodně pracovních úspěchů i radost z krásných barev, které ve své tvorbě tak rád používá.