Kamila Štanclová

  Kouzelné cesty labyrintem světa 

Výstava proběhla ve dnech   

6. března - 11. května 2014

Vzpomínka na vernisáž:

 

Úvodní slovo k vernisáži:

RNDr. Karel Žižkovský

 Kouzelné cesty labyrintem světa 

         Mám rád tajemství, s potěšením odhaluji skryté příběhy lidských duší, pátrám v labyrintech nabízejících hádanky, které je třeba rozluštit. Procházky neznámou krajinou plnou roztodivných přírodních seskupení jsou stejně příjemné jako návštěvy v ateliérech umělců, jejichž tvorba je nevšední, blízká mému vnímání světa, člověka, věčnosti.

         Dnes vás zavedu do bratislavského ateliéru akademické malířky a grafičky Kamily Štanclové, ve kterém jsem před mnoha lety poprvé objevil poetický labyrint v němž umělkyně pracuje, tvoří a realizuje grafické listy jimž se dnes budeme věnovat, ale i obrazy, jejichž barvy nás potěší svou jásavou barevností. Přidáme-li ilustrační kresby, věnované často dětským čtenářům a náročnou tvorbu známkovou, pak je výčet aktivit úspěšné slovenské autorky úplný.

         Zatím jsme ale na schodech vedoucích do toho kouzelného labyrintu, v němž budeme procházet stezičkami se zatajeným dechem a s očima otevřenýma dokořán, abychom něco nepřehlédli a neztratili nit, která nás dovede zpět do všedního, často šedivého světa reality.

         Konečně jsme vstoupili do prostoru, ve kterém vládne zářivé světlo, tolik potřebné pro uměleckou tvorbu. Ze všech stran nás obklopují bytosti, namalované pestrými barvami na rozměrných plátnech. Karnevalové postavy mrkají a vesele se všelijak pitvoří, herci na scéně života nabízejí své příběhy a lákají člověka k rozmluvě beze slov, ale naše dnešní návštěva je určena grafice, a tak projdeme kolem stojanu s rozmalovaným obrazem ke stolu, na němž jsou desky s listy, jejichž barevnost je oproti obrazům neuvěřitelně strohá, pouze náznaková a tvoří jakýsi protipól k malbě.

         A jsme v labyrintu, kouzelném poetickém labyrintu, ve kterém je nám průvodkyní sama autorka. Každý list, každý grafický list zhotovený převážně technikou leptu či barevného leptu, dokonale vytištěný, si zasluhuje naši pozornost a pečlivé pátrání v kompozičním uspořádání, abychom rozluštili hádanku, probádali podstatu děje a plně se ztotožnili se záměrem umělkyně. Orfeus nás zavede do temné říše Herma a my spolu s bájným hrdinou vstupujeme do podsvětí, ve kterém je skryta půvabná Euridika. Složité, pracné a virtuózní zpracování kovové desky sledujeme na grafických listech nesoucích název „Ve znamení raka“, kdy ve středu kompozice je vyleptán rak, lehce barevně odlišený od okolní plochy členěné podivnými fragmenty, tajemnými stavebními prvky udávajícími celkovou náladu grafického listu. Tajemství určené pro zvědavé!

         Začteme-li se do listu nesoucího název „Vždy keď prší, myslím na mrtvých“, neubráníme se pocitu, že jejich tvůrce – Kamila Štanclová – je člověk s citlivou duší, v níž poezie, láska a úcta k člověku patří nerozdílně k sobě. Lidské příběhy, komedie světa, zánik a zmar, to vše pozorný divák vyčte z pestrého reje těch, kteří přicházejí od někud do myšlenek, aby se ve chvíli, kdy déšť přestane, vrátili zpět do světa zapomnění… Laskavý humor vyčteme z grafického listu s dlouhým názvem „Ona sa vo všetkom podobá pánovi, až na tu krásu“. Není třeba luštit hádanku, pánové i dámy vědí svoje, stačí se někdy podívat do zrcadla!

         „Do starého pohyblivého domu“ bych někdy chtěl vejít! Objevovat jeho tajemství, skrývající se za neprůhlednými tabulemi oken. Chtěl bych projít tou železnou bránou do časů minulých, kdy v něm rodina Štanclová žila svůj život, kde se lidé ženili, radovali, milovali, děti přicházely na svět, vyrůstaly, aby v dospělosti odešli tou branou do prostoru, v němž se v očích objevují často slzy.

         Neúprosný čas mě nutí odejít od grafických listů, výmluvných listů, do nichž vtělila podstatnou část svého života poetická malířka a grafička Kamila! Sestupuji po schodech, loučím se s autorkou i Bratislavou a laskavým posluchačům v hotelu Villa doporučuji: sledujte pečlivě vystavené grafické listy, vydejte se na kouzelné cesty bludištěm lyrického světa, a nebojte se, že zabloudíte!

         Kdo je Kamila Štanclová? První zahraniční vystavovatelkou v prostorách hotelu. Narodila se 26. března 1945 ve Zvolenu. Svá studia dokončila na Vysoké škole výtvarného umění v Bratislavě v roce 1971 (ateliéry profesora Hložníka; malbu u profesora Millyho,  ilustrace v ateliéru profesora Brunovského). Za svoji významnou a rozsáhlou tvorbu získala desítky cen za ilustrační a známkovou tvorbu. Je členkou Združenie grafikov G-BOD v Bratislavě a Sdružení českých grafiků Hollar Praha, kde v roce 2013 úspěšně prezentovala svoji tvorbu. Žije a pracuje v Bratislavě, spolu se svým manželem, profesorem Dušanem Kállayem, kterého vám představíme na příští výstavě.

         Příjemný večer, krásné a hluboké zážitky a upozornění na skutečnost, že v žádné české galerii tak krásné grafické listy nenajdete, vám přeje a oznamuje.