Ladislav Kuklík

ŽENA

a proč ne?

Výstava proběhla ve dnech   

1. září - 31. října 2011

Vzpomínka na vernisáž:

Úvodní slovo k vernisáži:

RNDr. Karel Žižkovský

Příběhy jednoho života

Tři příběhy ze svého života by mohl vyprávět akademický malíř a grafik Ladislav Kuklík. Prvý by byl o kráse žen, zvláště jedné, která se stala inspirací, modelem, životní láskou a věrnou průvodkyní ve světě vezdejším.

         Druhý by vyprávěl o lásce k přírodě živé i té kamenné, ve které hledá zvláště v poslední době zdroj inspirace: exotická zvířata ožívají na jeho propracovaných a důmyslně prokomponovaných kresbách, a kousku zahrady u jeho domu ve Zdíkovské ulici vrátil podobu malého ráje. Jeho fantazie a citlivé ruce vytvořily z toho malého pozemku tiché místo pro odpočinek a estetické zákoutí. Před domem objeví návštěvník kusy barevných hornin, ostře kontrastující s vysazenou zelení. Moře pak umělci otevřelo okno do podivného světa modré a zelené hlubiny a Ladislav v tom podmořském hemžení nachází uklidnění a harmonickou jednotu, prozatím člověkem neponičenou.

         Ten třetí, nejdelší příběh by vyprávěl o umění, grafice, kresbě, o cestě, která jej přivedla k naprosté dokonalosti, stala se jeho posláním a celoživotním cílem. Ty příběhy se pochopitelně prolínají, jdou životem společně, naplňují osud umělce a dotvrzují, že jeho životní volba byla správná.

         Kde a kdy to všechno začalo? Vynecháme-li mládí, o kterém vím jen tolik, že Ladislav nemůže jíst máslo a mléčné výrobky, pak se dostaneme ke studiu na Střední umělecko-průmyslové škole v Praze, kterou dokončil v roce 1966. Stejný obor: ilustrace a volnou grafiku si vybral pro studium na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze, kde studoval v ateliérech Jiřího Trnky a Zdeňka Sklenáře. Je tedy dalším umělcem školy, jejíž tvůrce v této galerii po celý rok představujeme.

         Budeme-li prohlížet dosavadní práce Ladislava Kuklíka, pak zjistíme, že tvoří vyrovnaný celek, postavený od samých počátků na realistické kresbě obohacené o fantaskní detaily. Jeho kresba se neustále vyvíjela, přestože si divák může položit otázku: co je možno zlepšit na kresbě, která je zcela mistrovská, bravurně provedená do všech podrobností? A přece mnoho umělců i laiků dovede kreslit s přesvědčivou jistotou, ale výsledek je hluchý, prázdný. Teprve vnitřní obsah, v případě aktu pak určitá dávka cudné smyslnosti a touhy povyšuje kresbu na umělecké dílo. Kuklík kresbu pozvedl k dokonalosti a díky tomu, že při práci plně uplatnil fantazii a cit pro detail, daří se mu realizovat kresby, v současnosti i pastely, které jsou často podkladem pro budoucí grafické listy. Divák pak nabývá dojmu, že je přítomen při intimním svlékání, odpočinku či kočičím lenošení modelu a žádostivě čeká, kdy ta krásná nahá bytost oživne a kamsi zmizí!

         Samostatnou kapitolu Kuklíkovy tvorby tvoří grafické listy. Autor si zvolil náročnou techniku barevného leptu kombinovaného často s akvatintou. Měděné desky řemeslně připravené čekají na pracovním stole až do chvíle, kdy Ladislav začne na tmavé ploše pracovat. Jen málokterý umělec ovládá tak bravurně tuto grafickou techniku jako Kuklík. Využívá hlubokého proleptání desky, aby mohl vetřít některý barevný tón, a jindy zase zpracuje předlohu tak přesně, že nabýváme dojmu plasticity. Také tisk jednotlivých listů je realizován v alchymistické dílně autora. Přesně ví jakou barevnost zvolit, kdy desku více prosvětlit, kde naopak ztmavit barevné tóny, aby výsledný efekt byl maximální. Tato autorská hra má pochopitelně význam: je u toho, jeho ruka vytírá hladkou plochu plotny, důkladně navlhčený papír pak přijme to, co umělec připravil. Hotové tisky tak nesou pečeť jeho rukou a jsou zpracovány a vytištěny s nevšední péčí, ke spokojenosti autora a pochopitelně i sběratele.

         Dnes vystavené grafické listy jsou ukázkou Kuklíkova talentu. Zavedou nás do intimního světa ženy, měnící se v proměnách času od ranního rozbřesku, kdy sluneční paprsky hladí jemnou pokožku až k večerní toaletě či přípravě na noc. Pohyb ženy je rozhodující; jednou odpočívá, jindy lehce provokuje, dotýká se svého těla, havraní vlasy jsou v ostrém kontrastu s hebkou okrovou barvou těla. Najdeme tu i motiv „zrcadlení“, který se často objevuje v umělcově tvorbě.

Jindy uvidíme ženu v kontrastu s proměnami ročních období. Od jara do zimy se mění strom stejně jako nálada a pozice ženy - modelu. Mezi velkými listy najdeme některé poslední grafiky z tvůrčí dílny autora. Při pečlivém studiu zjistíme, že barvy prodělaly určitou proměnu, ale kvalita stále zůstává. Barva má zásadní význam a je nedílnou součástí kresby i grafického listu.

         Ladislav Kuklík si vybral náročné téma pro svou tvorbu. Ženský akt je stále oblíbeným motivem, a pokud autor zůstává věrný svému modelu, pak musí neustále hledat, pátrat, objevovat a obdivovat. „Vím, že jsem poodhalil jen zlomek ženských tvarů a křivek, a o to jsem raději, že mne ještě čeká většina skrytých tajemství“, říká autor ve své monografii „Fantasy“ a milovník ladných křivek se může těšit na nová překvapení, na barevné listy i kresby poodhalující roušku tajemství ze života nesmrtelné věčné Evy či Venuše.