Genius loci litografické dílny

Výstava proběhla ve dnech   

27. června - 31. srpna 2019

Vzpomínka na vernisáž:

  Úvodní slovo k vernisáži:

 RNDr. Karel Žižkovský

Genius loci jednoho domu

Nahlédnutí do dílny, v níž se tiskne z kamenů

         Nejen lidé žijí své osudy, ale města, ulice i domy prožívají své klidné, vzrušující, radostné i bolestné okamžiky. Takovým zdánlivě fádním ale na zážitky bohatým domem je dům v Říční ulici č. 11, malý kousek od řeky Vltavy. Zde žil slavný Karel Čapek i jeho bratr Josef a vznikla zde už v roce 1935 litografická tiskařská dílna, do níž se spolu dnes podíváme, abychom alespoň částečně vychutnali prostředí, v němž se vystřídaly nejméně čtyři generace významných umělců grafiků, jimž se stal tisk z litografických kamenů osudem. Někteří přišli a zase odešli, ale jiní objevili kouzlo této zajímavé grafické techniky, která jim nabízela neuvěřitelné možnosti jak přenést kresbu či malbu na hladký vápenec, připravený trpělivým tiskařem k tisku. A grafici si mohli vybrat: čistou kresbu připomínající pastel, kamenorytinu, jež si nezadá s rytinou do kovu, kresebnou variantu podobnou akvarelu, malířsky pojaté řešení plochy připomínající olejomalbu či experiment, který se zrodil v jejich fantazii.

         Zatímco v minulosti zde vznikaly průmyslové tisky, ilustrace tištěné ve velkých nákladech, reklamní plakáty i běžné obaly, postupně pak přibývalo umělců, kteří dovedli ocenit výhody této techniky i kvalitu významných tiskařů ovládajících dokonale své řemeslo. K těm nejstarším tiskařům, jehož jméno už dobře známe, patřil Josef Hrachovec, který spolu s grafikem Karlem Oberthorem objevil a propracoval techniku tisku všech barev z jednoho kamene, zatímco dříve se každá barva musela tisknout ze samostatného kamene. V té době tu vznikly i některé listy Maxe Švabinského i jiných významných umělců. Později se v dílně zabydlel tiskař Jaroslav Kraml a v dílně připravovali a tiskli listy Cyril Bouda, Kamil Lhoták, Josef Liesler, Jan Rambousek, Ludmila Jiřincová, Karel Müller, Emil Kotrba a mnoho dalších. Do dílny přibyl i další tiskař Tomáš Svoboda a oficína v té době doslova praskala ve švech. Mohli jste tu potkat Pavla Roučku, Jaroslava Šerých, Danielu Benešovou, Olgu Čechovou, Bohuslava Knoblocha, Jiřího Šalamouna, brzy k nim přibyl i Jiří Slíva, Stanislav Holý i bouřlivák Karel Vysušil.

         Tak jak se měnily tváře umělců, měnilo se i obsazení této slavné tiskařské oficíny. Josef Hrachovec odešel do tiskařského ateliéru na Žižkov, Tomáš Svoboda se přestěhoval do velebného ateliéru do Dittrichovy ulice a práci tiskaře zde převzal Jiří Lípa a později k němu přibyl ještě Jan Kejklíř. Z rodiny Boudů tu můžeme potkat manžele Janu a Jířího Boudu, kteří zde zaznamenávají zážitky ze svých společných cest a první list tady realizuje i Cyrilův vnuk Martin, dnešní provozovatel, tiskař a báječný člověk, který v současné době se synem Matějem zachránil tuto dnes už legendární dílnu před zánikem. Mohla se stát opravdu pouhou legendou stejně jako slavné francouzské litografické ateliéry, které vytlačila počítačová grafika a lhostejnost veřejnosti. Ne tak v Říční! Díky umělcům, manželům Lohotákovým a dalším lidem, jimž nebyl osud dílny lhostejný a také iniciativě obou tiskařů se provoz v dílně nezastavil, slavná, skoro osmdesát let bez přerušení fungující dílna pokračuje v započaté tradici a v jejích prostorách se stále potkáváme se známými umělci, k nimž pochopitelně přibyli i další mladší grafici, kteří zde realizují své grafické listy. Tamhle se právě sklání nad kamenem Aleš Lamr a do dílny se hrne v parádním klobouku Petr Ptáček, aby znovu nakreslil na připravený kámen nové závodní auto či létajícího veterána z druhé světové války. Můžete zde potkat Ivu Hüttnerovou, Alenu Kupčíkovou a nedávno si do této oficíny přišel vytisknout grafiky legendární Jiří Suchý.

         Když budete mít štěstí a vejdete do dílny ve chvíli, kdy budou tisknout oba tiskaři – táta se synem – uslyšíte krásnou melodii strojů, z níž pozorný návštěvník vyčte radostnou pohodu. Ty mašiny se radují, že nemusely opustit své bydliště (možná mohly skončit jako šrot, v lepším případě v nějakém skladu či technickém muzeu), tiskaři Boudovi se radují, že mohou pokračovat v dlouholeté tradici a výtvarníci se radují, že mohou i nadále chodit do Říční ulice č. 11, kde na ně čekají připravené vápencové desky, na něž nakreslí náměty budoucích barevných litografií. Až budou vánoce, tak se tu svorně sejdou u rozsvíceného stromku, aby si popřáli vše dobré, a v létě společně zasednou u sklenice oroseného piva na tradičním Bierfestu, Zavoní opékané klobásy, pečené steaky, kapela složená z výtvarníků a přátel této dílny rozezní celý dvorek, pivo je patřičně řízné, víno voňavé a nálada báječná. A když zaprší? Tak se všichni nahrnou do dílny nebo pod přístřešek, však ono přestane!

         Jedna slavná dílna. Radostné i smutné okamžiky, místo, kde se zrodilo mnoho vyhledávaných grafických slavných listů umělců, jejichž nepatrný zlomek zde můžete na výstavě obdivovat. Snad si každý z přítomných vybere alespoň jeden list, který potěší jeho duši.