Optimistická poezie

Petra Melana

Výstava proběhla v období

5.března - 10.května 2009

Vzpomínka na vernisáž:

Úvodní slovo k vernisáži:

RNDr. Karel Žižkovský

Optimistická poezie v tvorbě Petra Melana

Je život na Modré planetě opravdu jediným velkým drasticky surrealistickým divadlem, jak jsem vyčetl z obrazů jedné malířky na nedávné výstavě, nebo místem, kam Pán všehomíra v minulosti umístil ráj – Eden a člověk ho pošlapal, devastoval a nyní se snaží zachránit zlomky té původní krásy, obnovit prvotní rovnováhu a harmonii? Přikláním se k druhé možnosti, stejně jako akademický malíř a grafik Petr Melan, který stále objevuje krajinu líbeznou, ženu kouzelně krásnou, člověka hledajícího smysl života, obdivujícího nekonečnost Vesmíru a uctívajícího věčný řád provotního hybatele.

 Petr Melan, absolvent Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze v roce 1975, se vydal z ateliéru prof. Sklenáře poučen o grafických technikách (zvláště leptu, barevném leptu a akvatintě) hledat pravdu, zapomenutý ráj a dobro v lidských duších. Chodí světem, ilustruje krásné texty, bibliofilské knihy,  pro sběratele ex-libris tiskne drobné obrázky a objevuje poezii všude tam, kde žije laskavý tvůrčí člověk s nepošpiněnou duší.

         Proto jsou jeho grafické listy tak snadno čitelné; vyvolávají v divákovi příjemné pocity, navozují dobrou pohodu a ujišťují člověka, že stále existuje morální čistota, naděje do budoucna a láska, která zlo dovede proměnit v dobro. Petrovy listy tedy nejsou jen graficky dokonalé (virtuózně ovládá jednotlivé techniky), mistrovsky zpracované a precizně vytištěné, ale především svědčí o jeho nevšední fantazii, kterou uplatňuje  při hledání motivů, námětů, aby oslovil i nejnáročnějšího pozorovatele.

. . .

Vydáme-li se do jeho krajiny, kterou několikrát zdokumentoval v souborech čtyř ročních období, pak pochopíme, že nám autor nabízí přírodu, v níž se realita prolíná s nadsázkou, že krajinu obohatil o snové znaky a symboly, zdůrazňující jednotlivá roční období. Architektonické prvky pak jsou do přírodní scenérie umístěny tak, aby dokázaly, že při pečlivém lidském zásahu krajina netrpí, ale je přijatelně zvelebena. Pukající jarní vejce na starém sloupu oznamuje budoucí život, probuzení krajiny; letní pramen nabízí osvěžení a uzdravení, divoký vítr vesele prohánějící suché listy přináší podzimní plískanice a upozorňuje: kupte si pánové teplé jegrovky a vy dámy bombarďáky s vlasem dovnitř, zdraví je zdraví. A už je tu zima, ta Melanova je dokonalá: závěje sněhu, stromy s bílým jíním a stará zvonička má bílou beranici. Zvoník už dávno zmizel v teplé světnici, jen stopy ve sněhu po něm zůstaly.

         V krajině najdeme i ženu, které autor věnuje patřičnou péči a tak na sebe prozrazuje, že má rád ženské tělo krásně vyvinuté, pružné, obdařené všemi přednostmi, které hezká žena má mít. Petr má dobrý vkus a diváci – muži – mohou být spokojeni. Ženy budou ošizeny (nahé pány do krajiny neumístil), ale zato mohou zálibně postát před okny ve staré Praze, kam jsme se při putování jeho grafickou tvorbou vrátili. Praha je krásná a Melanova „okna“ – výhledy na skvostnou architekturu - nám tuto skutečnost potvrzují. Některé ženy se ovšem opozdily, zaujalo je nacvičování čarodějnic na svatojánské létání na košťatech. Jen dámy opatrně, předložený dokument dokazuje, že létání není ani trochu jednoduché, vyžaduje praxi, trochu teorie neuškodí a čisté spodní prádlo je podmínkou, jak račte viděti na grafickém listu ze cvičiště! V Praze už sabaty a srazy máme, tak určitě existuje i možnost přihlásit se do některého kurzu než vzlétnete na štětinatém oři!

         Vrátíme-li se do staré Prahy, můžeme při troše štěstí potkat císaře Rudolfa na pražském Hradě, vychází prý jen jednou do roka, a já jsem zapomněl, který den to letos bude. Zeptejte se po zahájení autora, třeba vám datum prozradí. Zdá se, že celá tvorba Petra Melana je plná optimismu, laskavosti a radosti. Ale nenechte se mýlit, i on občas zavítá do pochmurných dob, kdy na bojišti znějí povely ctižádostivých generálů, kdy salvy z děl ruší ranní rozbřesk, kdy střepiny z dopadlých granátů trhají lidská těla a oheň spaluje vesnice s nevinnými lidmi, kdy šílenství těch vzpurných, co pošlapali Boží ráj už zase narušuje jednotu a harmonii světa. Napoleon a jeho cižádostivost! A kolik králů a vládců v lidských dějinách toužilo vládnout té Modré planetě? Nikdo by je nespočítal!

         Mám rád Melanovy grafické listy; přesvědčují mne, že dobrý člověk ještě žije a  věří jako já, že dobro a krása zvítězí nad zlem a ošklivostí. Jeho tvorba k tomu určitě přispívá.